20 nejčastějších otázek

01. Co když nejde internet?
V případě, že nepůjde odeslat účtenka on-line z důvodu krátkodobého výpadku spojení, může podnikatel vydat účtenku bez unikátního čísla přiděleného Finanční správou. Podnikatel pak musí odeslat údaje o této transakci serveru Finanční správy bezprostředně po obnovení spojení, nejpozději do 48 hodin od uskutečnění transakce.

02. Co když nebude k dispozici vůbec žádné internetové připojení?
Pokud nelze dlouhodobě evidovat tržby elektronicky s pomocí internetového připojení k síti (např. stánek s občerstvením či suvenýry v horách bez možnosti jakéhokoliv internetového připojení), může správce daně po ověření této skutečnosti udělit individuální výjimku z on-line evidence tržeb. V takovém případě bude mít podnikatel nadále povinnost vystavovat účtenky, avšak data o těchto účtenkách může odesílat jednou za 5 dnů.

03. Co když spadne spojení během transakce?
V případě výpadku na straně systému Finanční správy nebo jakékoliv chyby sítě vzniká podnikateli povinnost zaregistrovat tržbu nejpozději do 48 hodin. Pokud delší dobu nebudou fungovat servery Finanční správy a podnikatel tedy evidovat nemůže, nebude mu udělena žádná pokuta, ani když díky tomu 48hodinovou lhůtu nedodrží.

04. Co když udělám chybu na pokladně a budu muset provést storno?
Informace o stornu bude odeslána do systému Finanční správy stejným způsobem jako informace o tržbě, jen jako mínusová položka – provést storno je samozřejmě možné.

05. Jak je možné opravit chybu v již odeslané účtence?
Pokud dojde k chybě, bude možné provést storno a informaci o něm poslat správci daně. Storno bude evidováno jako minusová položka. Stejné použití je možné v režimu EET při vrácení zboží.

06. Pokud nebudete fungovat spojení se serverem Finanční správy, bude muset zákazník odejít bez účtenky?
Ne. Jestliže nebude spojení funkční, vytisknete zákazníkovi účtenku jako obvykle, ale s tím rozdílem, že nebude obsahovat unikátní kód. Data o provedení transakce pošlete po obnovení spojení, nejdéle do 48 hodin.

07. Platí evidence tržeb i pro nahodilý příjem (například z prodej zeleniny ze zahrady)?
Evidence tržeb se na nahodilý příjem nevztahuje.

Evidovaná tržba je definována takto:
Evidovaná tržba je u poplatníka pouze taková platba, která je příjmem ze samostatné činnosti. Platí to v případě, pokud se nejedná o příjem, který:
    není předmětem daně z příjmů
    je nahodilý
    nebo podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně

nebo

u poplatníka daně z příjmů právnických osob pouze platba, která je příjmem, pokud se nejedná o příjem, který:
    není předmětem daně z příjmů
    je nahodilý
    podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně
    podléhá dani ze samostatného základu daně
    nebo je z jiné činnosti než podnikání

08. Vlastním malý obchod: část plateb plyne z přímého prodeje, další část z e-shopu a také z velkoobchodního prodeje. Bude se i na mě EET vztahovat?
EET se bude vztahovat i na e-shopy a jiné formy zásilkového prodeje, a to v tom případě, že přijímají zákonem stanovené formy tržeb (hotovost a platební karty). Jedná se tedy i o zboží, které je posíláno kurýrní službou, za které zákazník platí při převzetí v hotovosti nebo kartou. Do systému budou zahrnuty i případy, když zákazník zaplatí přes platební bránu na webovém portálu.

09. Vlastním stánek, ve kterém prodávám trdelníky a jezdím s ním po trzích, jarmarcích a různých slavnostech. Bude se na mě evidenci tržeb vztahovat?
Z podstaty zákona vyplývá, že provozování prodeje na stáncích v rámci maloobchodu a jakožto trvalého podnikání, plně spadá do režimu zákona a není možné udělit výjimku na základě měnících se míst prodeje.

Výjimkou je pouze oblast nahodilého prodeje. Jde o prodej zboží vlastní produkce jako je ovoce nebo zelenina apod. V tomto případě se nejedná o příjmy z podnikání.
S tímto dotazem úzce souvisí i odpověď na otázku: „Jak se připojit na farmářských trzích?“
Spojení s EET bude možné i přes chytrý telefon nebo tablet. V případě, že nebude spojení fungovat, může prodejce účtenku vytisknout pro zákazníka bez unikátního kódu. Platbu zašle správci daně dodatečně, nejdéle do 48 hodin.

10. Jaká pravidla platí pro velkoobchod a prodej drobným živnostníkům na paragon? Budou se tyto platby také evidovat elektronicky, i když jsou přiznávány v podvojném účetnictví?
Vedení účetnictví s elektronickou evidencí tržeb nijak nesouvisí. EET se s ním ani propojovat nebude. Velkoobchodní prodej bude zahrnut do druhé etapy působnosti zákona (tj. ve druhém čtvrtletí 2016) a bude se vztahovat na platby v hotovosti.

11. Bude se EET vztahovat také krejčovství?
Na krejčovství by se EET vztahovat neměla. Neplatí to ale v případě, pokud krejčovství současně provozuje maloobchod s textilem, protože to má výrazný podíl na tržbách krejčovství.
V tomto případě je třeba hledat odpověď u kódů NACE. Ty přesně určují, koho se bude evidence týkat a koho nikoliv. Zatím platí, že se evidence v první etapě 1. čtvrtletí 2016 bude týkat Ubytování, Stravování a pohostinství, dle CZ-NACE skupina 55 a 56 a následně ve 2. čtvrtletí Maloobchody a velkoobchody - CZ-NACE skupina 45, 46 a 47.

12. Jak musí probíhat evidenční povinnost v rámci zjednodušeného režimu?
Podnikatel bude moci využívat tzv. zjednodušený režim pouze v případě, že si požádá o výjimku u správce daně a bude mu udělena.

Plnění evidenční povinnosti je obdobné jako u normálního režimu. Současně platí tyto 2 rozdíly:
    01)Poplatník nemusí údaje o uskutečněné platbě posílat ihned, ale maximálně do 5 dnů od uskutečnění tržby.
    02)Poplatník není povinen na účtence uvádět fiskální identifikační kód.

13. Je nutná archivace dat ve fyzické podobě (tištěné účetní doklady) a v elektronické podobě zároveň?
Návrh zákona nedefinuje žádné nové povinnosti pro archivaci dat.

14. Je nutné, aby měl každý účtující pracovník přiděleno vlastní identifikační číslo, nebo jsou všechny platby vedeny pod číslem registrovaného poplatníka (majitele provozu)?
Zákon neudává povinnost identifikovat každého pokladního (zaměstnance) vlastním identifikačním číslem.

15. Jaké všechny údaje musím posílat v rámci EET daňové správě?
Zasílané údaje musí vždy obsahovat:

    celkovou částku tržby
    podpisový kód poplatníka
    bezpečnostní kód poplatníka
    pořadové číslo účtenky
    čas a datum provedení transakce
    identifikaci provozovny
    identifikaci pokladního místa

Pokud jste plátcem daně z přidaného hodnoty (DPH), musí být celková částka rozdělena dle sazeb daně z přidané hodnoty a musí obsahovat údaje o zvláštních režimech.
Přesná podoba údajů bude stanovena vyhláškou k Zákonu o evidenci tržeb.

16. Co je znamená AUTENTIZACE a jakým způsobem se autentizovat?
Poplatník (právnická či fyzická osoba), který přijímá evidované tržby, musí ještě před přijetím první evidované tržby zažádat u správce daně o autentizační údaje. Žádost může podat osobně u správce daně. Pokud to tak učiní, budou mu autentizační údaje přiděleny okamžitě při osobním jednání. Žádost je možné podat i přes datovou schránku. V tomto případě mu přijdou autentizační údaje opět do datové schránky.
Autentizační údaje jsou certifikáty, které budou sloužit pro potřeby ztotožnění evidované tržby s poplatníkem, jeho provozovnou a konkrétním pokladním zařízením. Je zcela v kompetenci poplatníka, kolik certifikátů si nechá vystavit. V praxi to znamená, že může mít certifikáty pro celkovou činnost, pro jednotlivé provozovny i pro jednotlivá pokladní místa.
Autentizace by měla být spuštěna v dostatečném předstihu na podzim roku 2015.

17. Co znamená BEZPEČNOSTNÍ KÓD poplatníka?
Bezpečnostní kód poplatníka si vytváří poplatník sám a jeho smyslem je poukázat na vazbu mezi poplatníkem a datovou zprávou.
Způsob tvorby kódu bude stanoven Ministerstvem financí vyhláškou.

18. Co znamená FISKÁLNÍ IDENTIFIKAČNÍ KÓD?
Fiskální identifikační kód je identifikační údaj, který vytváří správce daně a slouží jako potvrzení zaevidování tržby. Tento kód bude automaticky vygenerován serverem daňové správy pokaždé, když odešlete zprávu o přijetí platby. Jedná se o číselný kód, odeslán bude poplatníkovi do 2 vteřin a bude uveden na účtence, kterou je nutné předat zákazníkovi.

19. Bude se EET vztahovat i na malá zařízení, která nejsou plátci DPH?
Je třeba připomenout, že placení či neplacení DPH o zařazení do režimu elektronické evidence tržeb primárně nerozhoduje.
Subjektem, na kterého se povinnost bude vztahovat, je definován jako poplatník daně z příjmů fyzických osob a poplatník daně z příjmů právnických osob. Předmětem EET jsou potom evidované tržby poplatníka – tržby v hotovosti. Evidovanou tržbou se rozumí u poplatníka daně z příjmů pouze příjem, který není nahodilým příjmem.

20. Kdy je třeba tisknout účtenku (zpětně či dopředu)?
Zákon hovoří takto: Každý prodejce má povinnost nejdéle v okamžiku uskutečnění tržby:

    poslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně
    vystavit účtenku zákazníkovi
Okamžikem uskutečnění evidované tržby je dle § 19 odst. 2 okamžik přijetí evidované tržby či vydání příkazu k její realizaci, jestliže tento okamžik nastal dříve.

Zdroj :  ZDE

Evidence tržeb

V této rubrice nejsou žádné články.