Plány Andreje Babiše (ANO) se začínají hroutit. Z elektronické evidence tržeb si učinil spásný nástroj, díky kterému vybere více peněz na daních. Ovšem návrh příslušného zákona jeho vládní kolegové a dotčené profesní organizace doslova rozcupovali.

  • Každý obchodník má mít svůj specifický identifikační kód a elektronické zařízení, z něhož odešle účtenku o každé přijaté platbě finančnímu úřadu. Ten obratem vrátí účtenku zpátky s jedinečným identifikačním číslem.
  • Ministerstvo financí si od toho slibuje omezení šedé ekonomiky a vyšší výběr daně z přidané hodnoty. Povinnost reportovat obchody má dopadnout asi na 600 tisíc obchodníků, restauratérů, hoteliérů, řemeslníků nebo notářů.
  • Původně měl zákon platit od ledna 2016, teď už se mluví o dubnu nebo červnu. Zatím není například jasné, na jakém softwaru elektronická evidence poběží a kdo ji bude provozovat.

Ministr financí Babiš chtěl zákon, který má platit od začátku příštího roku, přinést na vládu už za necelé čtyři týdny. Jeho úředníci proto se sepisováním návrhu nezvykle pospíchali. Jak vyplývá z připomínek od dalších ministerstev a organizací, Babišův úřad kvůli tomu odevzdal velmi děravý dokument.

Zákon je neústavní

Nejčastější výtka k návrhu zákona zní, že je v rozporu s Ústavou ČR. Ministerstvo financí totiž velký počet praktických záležitostí spojených se zákonem neřeší, a plánuje si s nimi poradit až za pomoci vyhlášek. Ty by tak de facto suplovaly zákon, což podle ústavy není možné. Jde například o výjimky pro ty, kteří nebudou muset své tržby hlásit on-line, způsob ověřování účtenek nebo určení softwaru, který chod celého obřího systému zajistí.

"Řešení pokládáme za rozporné s ústavním principem, požadujeme ho revidovat," píše Babišovi ministerstvo vnitra a stejnou připomínku má téměř každý úřad či profesní komora. Hejtmanství Vysočiny podobně jako další místa upozorňuje, že návrh ministerstva financí nemůže zodpovědně posoudit, když mají jeho valnou část teprve určit neexistující vyhlášky.

Zamlčením klíčových okolností navíc ministerstvo financí porušuje pravidla, která si stanovila samotná vláda. "Předkladatel je podle Legislativních pravidel vlády povinen spolu s návrhem zákona předložit i text prováděcích předpisů. Ministerstvo financí místo toho předložilo konglomerát úvah, rozjímání či reflexí označený jako ,teze návrhu vyhlášky’," vytýká Babišovi Notářská komora.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) chce důkladnější rozvedení nákladů, které evidence tržeb způsobí státu a podnikatelům. Nedostatečné vyčíslení těchto částek je také jednou z opakujících se výtek, stejně jako obavy o zneužití dat. Zde už se projevuje hlubší problém navrženého zákona. Ministerstvo nemůže říct, kolik bude systém stát a jak bude zabezpečený, dokud nebude mít jeho jasné technické řešení. O něm ale zatím představu nemá.

Dál už jen telegrafický přehled bodů, které Babišův úřad opomněl: zda budou evidovat tržby státní příspěvkové organizace, samosprávy, nebo řidiči autobusů prodávající jízdenky. Zda se evidence dotkne školních jídelen, nebo stánkařů na sportovních stadionech. Jak má prodejce řešit reklamaci a vrácení tržby. Podobných hluchých míst nacházejí úřady a organizace v zákoně desítky.

Ministerstvo znovu neví, co chce

Úřad pro ochranu osobních údajů navíc upozorňuje, že Babiš již poněkolikáté předkládá takový návrh zákona, u kterého ani nemá ujasněné, co si od něj slibuje. "Opakovaně přeskakuje věcný záměr. Projednávání se utápí v detailech, ačkoliv nejsou stanoveny ani základní stavební kameny," píše za ÚOOÚ právník Vít Zvánovec.

Většina organizací, které se se zákonem seznámily, také požaduje minimálně půlroční dobu na testovací provoz. Ať už s ohledem na revoluční charakter zákona, nebo na obvyklé problémy státu se zaváděním velkých IT projektů (například registr vozidel nebo systém na vyplácení sociálních dávek).

Sám Babiš už si uvědomuje, že je s přípravou zákona ve skluzu. Minulý týden proto připustil, že ostrý start systému nemusí být 1. ledna 2016, ale třeba až v dubnu nebo ještě později – byť stále o lednový termín usiluje.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) však ministra financí vzhledem k současnému stavu vyzývá, aby tento termín už raději vzdal. Jeho úřad připomíná časté legislativní průtahy u norem sepsaných ministerstvem financí. Podle ministerstva průmyslu tak trvání na lednovém termínu jen způsobí potíže podnikatelům a dalším adresátům nového zákona.

Ministerstvo financí na nejčastější výtku spojenou s vyhláškami uvádí, že co bude možné do zákona začlenit, tam ještě doplní. "Půjde například o technickou specifikaci nebo povinné údaje na účtenkách," řekla HN náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.