Nástrahy Babišovy daňové revoluce? Podnikatelé se bojí o své příjmy i úniku dat

Elektronická evidence tržeb, kterou vláda chce spustit od února příštího roku, vyvolává řadu otazníků. Ať jde o její výnosy a náklady i možnosti jejího obcházení i zneužití. Tím spíš, že Česká republika bude teprve druhou zemí - hned po Chorvatsku - kde finanční úřady přes internet sledují, zda nedochází k daňovým podvodům.

"Projekt cílí jen na nevelkou část rozpočtových příjmů a jde o jediné: o další posilování moci státu na úkor podnikatelů," tvrdí za odpůrce vládního plánu šéf Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek.

Varuje rovněž před nebezpečím, že se data získaná prostřednictvím elektronické evidence tržeb budou ztrácet a zneužívat. Zájem o ně tuší u velkých korporací, zejména pak u prodejních řetězců.

Nebezpečí zneužití by se podle něj zvýšilo za situace, kdy úřady nebudou požadovat jen údaj o výši tržby a došlo by k rozšíření požadovaných informací tak, aby bylo patrné, o jaké konkrétní zboží či služby při prodeji jde.

Náměstkyně ministra financí Andreje Babiše Simona Hornochová zájem resortu o takové údaje vyloučila, nicméně v Chorvatsku vyžadují kvůli boji proti černé práci i údaje o pokladním personálu a na dálku kontrolují stav hotovosti v pokladně.

Ministerstvo financí už předložilo odhad o meziročním nárůstu daňových příjmů na 12,5 miliardy korun, pokud bude elektronická evidence uvalena na hotely, restaurace a obchody. V případě, že se rozšíří i na OSVČ, naroste přibližně o dalších pět miliard.

Ředitel analytického odboru Hospodářské komory Ladislav Minčič nicméně soudí, že tyto odhady jsou nadhodnocené, možná násobně, protože nemalou část podvodníků ani nový systém a s ním spojené kontroly neodhalí.

Část podnikatelů se zase obává, že kombinace státem vynucených nákladů na pořízení a provoz systému a větší přísnosti při vymáhání daní řadu z nich - zejména těch malých - položí.

Možných dopadů na byznys si je vláda vědoma také. Její rozhodnutí snížit DPH u stravovacích služeb (s výjimkou alkoholu) z 21 na 15 procent hodnotí v kuloárech zástupci podnikatelských svazů jako úlitbu těm hospodským, kteří by - pokud ze dne na den přestanou zatajovat tržby - mohli zkrachovat.

Jednou z výhrad navíc je, že elektronická evidence je drahá a že naprostou většinu nebytných nákladů stát přenáší na podnikatelskou sféru. Neoficiální odhady mluví o tom, že roční provozní náklady budou šplhat ke třem až čtyřem miliardám korun.

Připravený systém bude k elektronizaci nutit i ty, kteří zatím připojení k internetu nemají, což může být podle průzkumu asi deset procent podnikatelů. Ti, kteří by s tím do budoucna měli problémy, například kvůli slabému signálu, požádají o povolení zjednodušeného systému, takzvaného off-line režimu, a budou data posílat jednorázově z míst, odkud to bude možné.

V Chorvatsku ponechali výjimku a povolili v místech bez internetu tradiční "papírové účetnictví". Této úlevy tam však využilo jen 25 z 88 tisíc podnikatelů a prodejců, a proto české ministerstvo financí o ničem takovém neuvažuje.

Přitom ani příprava technického zázemí na straně ministerstva financí není jednoduchá a projekt nabírá zpoždění. "Teď se to ještě stihnout dá, je to ale na hraně. Rozhodně však nedojde k žádné tragédii, když se elektronická evidence o něco odloží," soudí šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Nejistá zůstává i účtenková loterie. Ačkoliv se s ní v navrženém zákoně počítá, prvotní nadšení vyprchalo. Šéf Generální finančního ředitelství Martin Janeček o ní mluví pouze jako o možnosti v okamžiku startu projektu elektronizace. V Chorvatsku ji ale uspořádali jen dvakrát a také na Slovensku, kde sloužila jako doprovod pokladen s fiskální pamětí, zájem opadl.

Elektronické evidence tržeb fungují v různých podobách ve třinácti zemích Evropské unie. Registrační pokladny mají jak v postkomunistických zemích, tak v Itálii, Belgii a Švédsku. On-line systém je zatím v Chorvatsku, v omezené formě se zavádí na Slovensku a Maďarsku. Od roku 2016 má fungovat nejen v České republice, ale rovněž ve Slovinsku.

Zdroj ZDE